Trh práce · Analýza
Nezaměstnanost pod 3 %: kde jsou volná místa a proč je nikdo nenabírá
Česko hlásí rekordní počet volných pracovních míst, přesto tisíce pozic zůstávají neobsazené měsíce i roky. Co za tím stojí?
Míra nezaměstnanosti v Česku se na konci roku 2024 pohybovala okolo 2,7 %, tedy na jedné z nejnižších úrovní v celé Evropské unii. Zároveň MPSV evidovalo přes 340 000 volných pracovních míst – to odpovídá zhruba 6,2 volné pozice na jednoho registrovaného uchazeče. Na první pohled skvělý výsledek. Ve skutečnosti jde o strukturální nerovnováhu, která trápí zaměstnavatele i ekonomy. Problém není v nedostatku lidí, ale v nesouladu mezi tím, jaké kvalifikace trh nabízí, a tím, co poptávají firmy. Největší disproporce panují ve zpracovatelském průmyslu, logistice a zdravotnictví. Automobilový průmysl Zlínského kraje – klíčový zaměstnavatel regionu – dlouhodobě poptává seřizovače CNC strojů a techniky kvality, ale absolventů příslušných oborů je každoročně méně než polovina otevřených pozic. Regionální dimenze problému je zásadní: Praha a Brno mají relativně nižší podíl neobsazených míst, zatímco Ústecký, Karlovarský a části Zlínského kraje vykazují nejvyšší míry strukturální nezaměstnanosti souběžně s nadprůměrným počtem volných pozic. Zaměstnavatelé reagují zvyšováním mezd – průměrná hrubá mzda vzrostla v roce 2024 o 6,4 % – ale samotný mzdový tlak strukturální nesoulad nevyřeší. Odborníci Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí upozorňují, že bez cílené rekvalifikace a úpravy oborové nabídky středních škol se situace do roku 2028 zásadně nezlepší.